Report z jarního školení na Helfštýně

Tak jsme se jednou sešli druhou sobotu v květnu na Helfštýnských plotnách. Hojný počet členů i nečlenů našeho oddílu, naznačoval velký zájem rozšířit si, či se nově naučit záchranu při lezeckých taškařicích různého typu. Pod vedením zkušeného horského všeuměla Pifíka, jsme si zopakovali, jak se chovat při nástupu pod stěnu, navázání a bezpečnost kontroly sebe i spolulezce. Následovalo dlouhé, pro
někoho až skoro nesplnitelné motání lana na karabinu, aby výsledek alespoň trochu připomínal poloviční lodní uzel. Po útrapách, kdy se všem podařil dokonce i celý loďák, jsme mohli všichni konečně na lano. Další tématikou bylo zajištění lana v jistícím prostředku, v případě průseru prvolezce tak, aby mohl mít jistič volné ruce na selfie, kafe a cigáro. Taky zde byl při úspěšném pokusu čas na paniku a zavolání pomoci. V neposlední řadě přišel na scénu i pan prusík, za jehož pomocí jsme se naučili ke kamarádovi vystoupat a nabídnout mu společný sjezd ze stěny do bezpečí. Metod a situací, jak toho bezpečně docílit, jsme si ukázali více. Nicméně jen trénink dělá mistra a opakování je matka moudrosti. Tak jako každý zodpovědný skialpinista v sezóně minimálně jednou cvičně pípá s lopatou a sondou po ruce, tak by si měl každý lezec pravidelně opakovat bezpečnost a záchranu. Školení tohoto typu mi osobně dalo více, než tisíce přečtených stran metodiky. Těším se, že zájem o tyto dovednosti bude stále velký a rádi si občas školení zopakujeme. Tímto bych chtěl poděkovat všem zúčastněným za fajn den a hlavně Pifikovi a jeho předání cenných informací. Je v zájmu nás všech se na laně cítit bezpečně a s krásnými zážitky se v pořádku vracet domů.