„Zelí, písek a jeden Pytel.“

Poslední týden prázdnin jsme jako správná Zvěř vyrazili do Adršpachu — písečná klasika, kde se leze hlavou, nohama i srdcem. Hlavní tahoun výpravy byl Tomáš, který to všechno tahal na prvního jak stroj. Vylezl Jezerku, Polední, Bratraneckou i Krále, a ještě si střihnul pokus Pyramidu, ale tam zůstal viset pytel — jak to u pytlů bývá.

Z mladé krve se blýskla Zelí (Eliška), která zvládla legendárního Krále — a to není žádná sranda. Mikeš měl premiéru na písku, což je jako poprvé řídit tank v bahně. Ale vytáhl druhou půlku Bratranecké a zaslouží respekt.

Radim, Mirek, Janč a Pepi drželi morál, smáli se, jistili a tvořili atmosféru, která dělá z lezení zážitek. Písek byl měkký, slunce tvrdé, a my jsme si to užili jako správná parta.

Rozkliknutím článku zobrazíte celou fotogalerii.
Mirek M.