Poněkud opožděně, ale přece krátká zpráva a pár fotek z naší akce. Na přelomu ledna a února (celkem tři týdny) jsme se pokusili vystoupit na nejvyšší kopec v Chille. Zároveň je to nejvyšší doposud činná sopka na světě. Naposledy, ale soptila v roce 1956, takže v tomhle smyslu jsme obavy neměli. Po příletu do Santiaga jsme nafasovali předem domluvené auto, nakoupili zásoby (jídla, nafty, vody a vína) a vyrazili na aklimatizační přibližování se k cíli.
Pohybovali jsme se v horách na východ od města Copiapó, v okolí Nevado Tres Cruces, Laguny del Negro Francisko a Laguny Verde. Potom několik dní přímo pod Ojosem. Na vrchol sice došel jenom jeden člen výpravy, ostatní se dostali všichni minimálně na 5850mnm, tři nad 6200mnm. Poslední týden jsme se pomalu vraceli po národních parcích (Monumento Natural Pichasca, Valle del Encanto) a jiných zajímavostech (výlet na velryby, tučňáky, lachtany a delfíny) do Santiaga. Celkově to byl skvělý výlet s dobrou partou plus jako bonus zemětřesení a záplavy v poušti, kde normálně 100let neprší.
Více fotek z akce najdete ZDE.
Nádhera, fotky jak do kalendáře 🙂 Nástěnného! 🙂